Fernando Collor de Mello

Fernando Collor de Mello
Fernando Collor de Mello
	Fernando Collor de Mello (2019)
32. prezident Brazílie
	Ve funkci:; 15. března 1990 – 29. prosince 1992; (2. října 1992 – 29. prosince 1992 suspendován)
Viceprezident	Itamar Franco
Předchůdce	José Sarney
Nástupce	Itamar Franco
Guvernér státu Alagoas
	Ve funkci:; 15. března 1987 – 14. května 1989
Předchůdce	José Tavares
Nástupce	Moacir de Andrade
Starosta Maceió
	Ve funkci:; 1. ledna 1979 – 1. ledna 1983
Předchůdce	Dílton Simões
Nástupce	Corinto Campelo
Stranická příslušnost
Členství	Partido Trabalhista Cristão (PTC); Partido do Movimento Democrático Brasileiro; Democratic Social Party; Národní aliance obnovy; Brazilian Labour Renewal Party; Partido Trabalhista Brasileiro
Narození	12. srpna 1949 (75 let); Rio de Janeiro
Choť	Rosane Collor (1984–2005); Caroline Serejo Medeiros Collor de Mello
Rodiče	Arnon Afonso de Farias Melo
Příbuzní	Pedro Collor de Mello (sourozenec); Lindolfo Collor (děd); Lindolfo Leopoldo Collor (strýc)
Sídlo	Maceió a Brasília
Alma mater	Universidade de Brasília; Colégio São Vicente de Paulo
Profese	politik a spisovatel
Náboženství	baptisté
Ocenění	řetěz Řádu Isabely Katolické (1991); Řád Jižního kříže; Řád za vojenské zásluhy; velkokříž Řádu věže a meče; rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku; … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	www.fernandocollor.com.br
Commons	Fernando Collor
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fernando Affonso Collor de Mello (* 2. srpna 1949) je brazilský politik. V letech 1990–1992 byl prezidentem Brazílie.

Byl prvním brazilským prezidentem zvoleným v přímé volbě od éry vojenské junty. Jeho mandát skončil za kontroverzních okolností, když brazilský Senát zahájil proces jeho odvolání (impeachment) kvůli podezření z korupce. Collor de Mello v prosinci 1992 rezignoval, aby vyšetřování ukončil. Senátní tribunál však zasedal dál a Collor de Mello byl shledán vinným. Bylo mu zakázáno zaujímat osm let veřejné funkce. U brazilského nejvyššího soudu byl však později shledán nevinným. Roku 2007 byl zvolen senátorem za oblast Alagoas, tuto funkci zastává dodnes.

Vyznamenání

velkokříž Řádu osvoboditele generála San Martína – Argentina, 1990
velkokříž Národního řádu za zásluhy – Ekvádor, 1990
velkokříž Řádu za zásluhy – Chile, 1990
velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 1990
řetěz Řádu aztéckého orla – Mexiko, 1990
řetěz Řádu osvoboditele – Venezuela, 1990
řetěz Maltézského záslužného řádu – Suverénní řád Maltézských rytířů, 1990
velkokříž Řádu andského kondora – Bolívie, 1991
řetěz Řádu Boyacá – Kolumbie, 1991
čestný člen Řádu říšské koruny – Malajsie, 1991^[1]
Řád přátelství a míru – Mosambik, 1991
řetěz Národního řádu za zásluhy – Paraguay, 1991
velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické – Španělsko, 1991
velkokříž Řádu věže a meče – Portugalsko, 2. července 1991^[2]
Národní řád za zásluhy – Malta

Odkazy

Reference

↑ SENARAI PENUH PENERIMA DARJAH KEBESARAN, BINTANG DAN PINGAT PERSEKUTUAN TAHUN 1991. Dostupné online Archivováno 23. 11. 2018 na Wayback Machine.
↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Fernando Collor de Mello na Wikimedia Commons
Profil na stránkách brazilského Senátu
Profil na stránkách Educacao
Heslo v Encyklopedii Britannica

[1] SENARAI PENUH PENERIMA DARJAH KEBESARAN, BINTANG DAN PINGAT PERSEKUTUAN TAHUN 1991. Dostupné online Archivováno 23. 11. 2018 na Wayback Machine.

[2] ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné online.

[1]

[2]

Prezidenti Brazílie

Stará republika (1889–1930)	Deodoro da Fonseca (1889–1891) • Floriano Peixoto (1891–1894) • Prudente de Morais (1894–1898) • Manuel Ferraz de Campos Sales (1898–1902) • Francisco de Paula Rodrigues Alves (1902–1906) • Afonso Pena (1906–1909) • Nilo Peçanha (1909–1910) • Hermes da Fonseca (1910–1914) • Venceslau Brás (1914–1918) • Delfim Moreira (1918–1919) • Epitácio Pessoa (1919–1922) • Artur Bernardes (1922–1915) • Washington Luís (1926–1930)

Vargasova éra (1930–1946)	Getúlio Vargas (1930–1945) • José Linhares (1945–1946)

Druhá republika (1946–1964)	Gaspar Dutra (1946–1951) • Getúlio Vargas (1951–1954) • Café Filho (1954–1955) • Carlos Luz (1955) • Nereu Ramos (1955–1956) • Juscelino Kubitschek (1956–1961) • Jânio Quadros (1961) • Ranieri Mazzilli (1961) • João Goulart (1961–1964)

Vojenská junta (1964–1985)	Ranieri Mazzilli (1964) • Castelo Branco (1964–1967) • Costa e Silva (1967–1969) • Emilio Medici (1969–1974) • Ernesto Geisel (1974–1979) • João Figueiredo (1979–1985)

Nová republika (od 1985)	José Sarney (1985–1990) • Fernando Collor de Mello (1990–1992) • Itamar Franco (1992–1994) • Fernando Henrique Cardoso (1995–2002) • Luiz Inácio Lula da Silva (2003–2010) • Dilma Rousseffová (2011–2016) • Michel Temer (2016–2018) • Jair Bolsonaro (2019–2022) • Luiz Inácio Lula da Silva (od 2023)